Všeobecný trend zemí v Evropské unii směřuje k zlepšování životní situace zdravotně postižených občanů. V každém státu se zákonné předpisy o zaměstnávání OZP liší, stejně jako míra podpory, každopádně zdravotně postižení by měli mít možnost pracovat, uplatnit se a realizovat i mezi zdravými lidmi.
V České republice zůstává více než polovina OZP bez práce. Panuje vůči nim mnoho předsudků, i když se často jedná o vzdělané, schopné a pracovité lidi. Pro firmy je složité vytvářet patřičná pracovní místa a složitá administrativa jim to také neusnadňuje.
V Německu mají vyšší povinný podíl
Například společensky zodpovědné Německo má ještě přísnější zákony. Povinný podíl zaměstnávání OZP činí 6 % a platí už pro firmy s 16 zaměstnanci. Problém je ovšem v tom, že aktivní vytváření míst pro OZP není povinné a mnoho zaměstnavatelů využívá různé mezery a zákon nedodržuje. Na druhou stranu povinná sazba je pružná a může se změnit podle situace na trhu práce. Přímá platba státu jde výhradně na podporu práce pro OZP.
Zvláštní pozornost a podpora je pak věnována zaměstnávání občanům s TZP (těžká zdravotní postižení).
Také Francie je přísnější
Povinný podíl ve Francii platí pro více než 20 zaměstnanců a činí stejně jako v Německu 6 %. Funguje zde specializovaná agentura pro rozvoj pracovních příležitostí pro OZP v soukromém sektoru, fond Agefiph, kterému zaměstnavatelé platí určitou částku, pokud zdravotně postižené občany nezaměstnávají. Případně odvádí poplatek do místní a krajské samosprávy, do státní nemocnice nebo přímo státní správě.
Sociální politika severu
O čem se nám nemůže v České republice ani zdát, to funguje ve Finsku. Významný podíl OZP patří k tzv. sociálním podnikům a pracují na volném trhu v různých oborech. Pokud splní určité podmínky, zaměstnavatelé OZP dostanou na své zdravotně postižené zaměstnance příspěvek až ve výši 3/4 jejich platu.
